|
| |
|
| |
|
|
Nejistoty a kompatibilita přímého měření frekvence
Zikmund, Ondřej ; Zavřel, Jiří (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování přímého měření frekvence s výpočtem velikostí standardních nejistot. Součástí práce je porovnání měření frekvence různými digitálními měřidly vzhledem k referenčnímu měřidlu, kterým je čítač HP 53131A. Cílem je osvojit si metodiku výpočtů nejistot a hodnocení kompatibility měření. Výsledkem bakalářské práce je porovnání dosažených výsledků měření frekvence měřidly HP 53131A, GFC-8131H, HP 34401A a M-3890D včetně grafických interpretací.
|
|
|
Využití programu LabVIEW pro stanovení nejistoty měření
Hoferková, Kateřina ; Štohl, Radek (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku stanovení nejistoty měření. Teoretické znalosti o postupech určování nejistoty měření jsou shrnuty v teoretické části, zatímco praktická část se zaměřuje na realizaci programu v prostředí LabVIEW 2017. Bakalářská práce rozebírá postupy určování nejistoty dle GUM, tedy standardní nejistotu typu A, standardní nejistotu typu B, kombinovanou nejistotu a rozšířenou nejistotu. Zaměřuje se kromě stanovení nejistoty přímého měření také na určování nejistot při nepřímých měřeních a na metodu Monte Carlo. Přiložený program v LabVIEW umožňuje uživateli zadávat vstupní data pro stanovení nejistoty měření. Program počítá nejistotu měření podle postupu GUM a také metodou Monte Carlo. Výsledky stanovení nejistoty měření je možné volitelně uložit do souboru pro lepší archivaci.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
|
|
Využití programu LabVIEW pro stanovení nejistoty měření
Hoferková, Kateřina ; Štohl, Radek (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku stanovení nejistoty měření. Teoretické znalosti o postupech určování nejistoty měření jsou shrnuty v teoretické části, zatímco praktická část se zaměřuje na realizaci programu v prostředí LabVIEW 2017. Bakalářská práce rozebírá postupy určování nejistoty dle GUM, tedy standardní nejistotu typu A, standardní nejistotu typu B, kombinovanou nejistotu a rozšířenou nejistotu. Zaměřuje se kromě stanovení nejistoty přímého měření také na určování nejistot při nepřímých měřeních a na metodu Monte Carlo. Přiložený program v LabVIEW umožňuje uživateli zadávat vstupní data pro stanovení nejistoty měření. Program počítá nejistotu měření podle postupu GUM a také metodou Monte Carlo. Výsledky stanovení nejistoty měření je možné volitelně uložit do souboru pro lepší archivaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nejistoty a kompatibilita přímého měření frekvence
Zikmund, Ondřej ; Zavřel, Jiří (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování přímého měření frekvence s výpočtem velikostí standardních nejistot. Součástí práce je porovnání měření frekvence různými digitálními měřidly vzhledem k referenčnímu měřidlu, kterým je čítač HP 53131A. Cílem je osvojit si metodiku výpočtů nejistot a hodnocení kompatibility měření. Výsledkem bakalářské práce je porovnání dosažených výsledků měření frekvence měřidly HP 53131A, GFC-8131H, HP 34401A a M-3890D včetně grafických interpretací.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
host ::
RSS.